Ira Svobodová
Trafo Gallery, Praha
17. 1. – 2. 3. 2025
Curated by Martina Mrázová
Photo Eva Rybářová
Co se odehrává na rozhraní světla a stínu, kde barvy i tvary v mlžném oparu splývají se vzduchem? Mezi jakýmikoliv dvěma fázemi je vždy určitá mezní situace, tajemná fáze nejasných kontur, v níž probíhá transformační proces vedoucí od jednoho stavu ke druhému. O samotných přechodových fázích toho nikdy moc nevíme a bez vymezení ve vztahu k předcházejícím a následujícím stavům je nedokážeme ani naznačit. Slovy Merleau-Pontyho na ně ale můžeme nahlížet jako na „mezery, jimiž dovnitř proniká poezie“.
Právě přechodový horizont jevů se stal leitmotivem výstavy Iry Svobodové, v jejíž tvorbě se analytický přístup k médiu malby vždy přirozeně prolínal s úvahami nad lidským životem a s reflexemi psychologických stavů. Proto se také autorka ve svých malbách dlouhodobě obrací ke geometrizujícímu tvarosloví ve spojení se subtilní barevností a s plochami efemérního materiálu papíru. Křehkost čistých, prosvětlených forem nyní ještě prohloubila práce s transparentními papíry a s fenoménem barevného stínu. V nových malířských cyklech dává Svobodová nahlédnout do skrytých dimenzí malby nejen skrze průsvitné plochy papíru, ale také přímým prořezáváním papírových ploch, do nichž pak vkládá další pruhy barevného papíru. Na jedné straně tedy malířka poodhaluje to, co bylo divákovi dosud skryté, na druhou stranu ovšem ve výstavě umisťuje své malby do shodně barevného prostředí, čímž naopak dominantní aspekty maleb potlačuje. Svobodová tak znejasňuje představu o tom, co je podstatné – jestli to, co je nám přístupné na první pohled, anebo spíš to, k čemu se musíme trpělivě a soustředěně propracovat.
Martina Mrázová
What happens at the interface of light and shadow, where colours and shapes merge with the air in a haze of mist? Between any two phases there is always a certain liminal situation, a mysterious space of unclear contours in which a transformational process takes place leading from one state to another. We never know much about the transitional phases themselves and are unable so much as to attempt a description without defining them in relation to the preceding and succeeding states. However, in the words of Merleau-Ponty, we can view them as “gaps through which poetry penetrates“.
It is the transitional horizon of phenomena that has become the leitmotif of Ira Svobodová’s exhibitions, in whose work the analytical approach to the medium of painting has always been naturally intertwined with reflections on human life and psychological states. It is for this reason that she has long turned to geometric morphology in her paintings in conjunction with subtle colour schemes and the surfaces of the ephemeral material of paper. The delicacy of pure, illuminated forms has now been deepened by work with transparent papers and the phenomenon of coloured shadows. In her new painting cycles, Svobodová offers a glimpse into the hidden dimensions of painting, not only through the translucent surfaces of paper, but also by directly cutting through the paper surfaces, into which she then inserts additional strips of coloured paper. On the one hand, she reveals what has hitherto been hidden from the viewer: on the other, she places her paintings in a uniformly coloured environment thus suppressing their dominant aspects. In this way, Svobodová obscures the notion of what is fundamental, namely, whether it is that which is accessible to us at first sight, or that towards which we have to work our way patiently and attentively.
Martina Mrázová
Translated by Phil Jones