Elżbieta Grosseová / Maraton
Galerie Nová síň, Prague
2. 9. – 29. 9. 2024
Curated by Martina Mrázová
Elżbieta Grosseová je jednou z mála sochařek, které se v českém prostředí dlouhodobě vyjadřují prostřednictvím keramických hmot. V její tvorbě se spojuje technická dokonalost sochařské práce a konstruktivní cítění formy s otázkami paměti, osudovosti a křehkosti lidské existence ve vztahu k obecnějším otázkám přírodních zákonitostí. Objekty z cyklu Maraton, které vznikaly v posledních dvou letech, vzešly z autorčiny představy světa, jehož energie je spjatá s nezadržitelným pohybem hmot. Minimalisticky pojatá instalace jednoduchých kónických objektů, které mohou svým zalomením evokovat pohyb lidských nohou, je metaforickým vyjádřením temporality lidského života a neuchopitelnosti přítomného okamžiku, neustále těkajícího mezi minulostí a budoucností.
Elżbieta Grosseová (* 1937, Varšava) je sochařka česko-polského původu. Počátky její tvorby jsou spjaté s polskou uměleckou scénou, na níž se prosadila už koncem 60. let. Absolvovala studia v sochařském ateliéru na Akademii výtvarných umění ve Varšavě a zpočátku se specializovala na práce v kovu. V roce 1968 byla její plastika neokonstruktivních forem z tepaného plechu zastoupena na významné výstavě Bienále kovové plastiky ve Varšavě; o tři roky později měla svou první samostatnou výstavu v New Yorku. Po studiích působila jako vedoucí ateliéru kovu v družstvu umělecké výroby ŁAD, které se zaměřovalo na užitou tvorbu a realizace v architektuře. Počátkem 70. let se přestěhovala do Prahy a zamilovala si práci s keramickou hlínou, v níž se vyjadřuje dodnes. Získala několik prestižních ocenění v oboru keramické plastiky (Cassis, Faenza ad.) a její práce jsou zastoupeny v mnoha významných sbírkách nejen u nás (např. Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou), ale i v zahraničí (ve Francii, Dánsku, Izraeli, Německu, Polsku, Japonsku, USA, Číně, Estonsku ad.).
Martina Mrázová