Stanislav Diviš
White & Weiss Gallery, Bratislava
OPENING 2. 9. 2026
Co zůstane, když okamžik pomine a jeho původní význam přestane být čitelný? Fragment vzpomínky, rytmus pohybu, nepatrná stopa lidského gesta nebo prázdné místo, které se začíná naplňovat novým příběhem? Paměť mění svou podobu, rozpadá se a znovu skládá do struktur, které už původní skutečnosti neodpovídají, a přesto v sobě nesou její vzdálenou ozvěnu.
Výstava Co pamatuje obraz představuje výběr z tvorby Stanislava Diviše, jedné z určujících osobností české malby posledních čtyř desetiletí, a sleduje proměny osobní, kolektivní i kulturní paměti v jeho obrazech.
Diviš vychází z vizuálních záznamů náležejících jiným oblastem života. Dětské kresby, nácvikové plány, textilní vzorníky, geometrické konstrukce či mimovolné stopy pracovního procesu převádí do barevných kompozic, v nichž se střetávají řád a náhoda, přesnost a odchylka, vědomé rozhodnutí a bezděčné gesto.
Jádro výstavy tvoří cykly Dva světy a Vzpomínky na Spartakiádu. V prvním se bezprostřednost dětské imaginace setkává se zkušeností dospělého malíře, zatímco druhý uchovává paměť kolektivního rituálu, který byl naplánován, ale nikdy se neuskutečnil. Doplňují je práce z cyklů Zbytky, Nechtěné doteky, Barevná geometrie a Kašpar. Minulost se v nich nevrací jako uzavřený příběh, ale ve fragmentech, rytmech a stopách, které malba znovu uvádí do pohybu. Obraz nepamatuje jako člověk; pamatuje prostřednictvím proměny.
Stanislav Diviš (* 1953, Kutná Hora) spolu s Jiřím Davidem inicioval neoficiální výstavy Konfrontace a roku 1987 spoluzaložil skupinu Tvrdohlaví. Jeho tvorba byla představena na významných výstavách v České republice i v zahraničí a je zastoupena ve sbírkách Národní galerie Praha a Galerie hlavního města Prahy.
Martina Mrázová
What remains once a moment has passed and its original meaning is no longer legible? A fragment of memory, the rhythm of a movement, the faint trace of a human gesture, or an empty space gradually filling with a new story? Memory changes its form, disintegrating and reassembling itself into structures that no longer correspond to the original reality, yet still carry its distant echo.
The exhibition What the Image Remembers presents a selection of works by Stanislav Diviš, one of the defining figures of Czech painting over the past four decades, and traces the transformations of personal, collective and cultural memory in his paintings.
Diviš draws on visual records originating in other areas of life. Children’s drawings, rehearsal diagrams, textile samples, geometric constructions and incidental traces of the working process are translated into colourful compositions in which order encounters chance, precision meets deviation, and conscious decision intersects with involuntary gesture.
At the heart of the exhibition are the series Two Worlds and Memories of the Spartakiad. In the former, the immediacy of childhood imagination encounters the experience of the adult painter, while the latter preserves the memory of a collective ritual that was planned but never took place. These are complemented by works from the series Remnants, Unintended Touches, Colour Geometry and Kaspar. In them, the past does not return as a closed narrative, but through fragments, rhythms and traces that painting sets in motion once again. An image does not remember as a human being does; it remembers through transformation.
Stanislav Diviš (*1953, Kutná Hora), together with Jiří David, initiated the unofficial Confrontations exhibitions and co-founded the group Tvrdohlaví in 1987. His work has been presented in major exhibitions in the Czech Republic and abroad and is represented in the collections of the National Gallery Prague and Prague City Gallery.
Martina Mrázová